Life as a Vampire | 3. část | Losses | 01

10. listopadu 2013 v 19:35 | Kath |  Life as a Vampire

Předchozí | Prolog | Následující

V předchozí části:
"Vyrážíme za deset minut." vydal Jirka poslední rozkaz a všichni se rozutekli do svých pokojů. Počkala jsem, až se zvednou holky, a potom jsme se společně vydaly do našeho pokoje.


Když jsem byla oblečená, učesaná, no prostě k světu, vyšla jsem před barák. Tam už na mě čekal Jirka s Filipem a Davidem. Nasedli jsme do luxusního auta Maserati. Zadní sedadlo bylo pohodlné. Do koženého polstrování jsem se krásně zabořila a dívala se na cestu. Když jsem zaznamenala známou krajinu, stáhl se mi žaludek. Už se to blíží.
Udělalo se mi špatně.
"Zastavil bys prosím?" pípla jsem na řidiče. Jirka šlápl na brzdu a já vypálila z auta. Naklonila jsem se nad příkop a vyprázdnila svůj žaludek. Po chvíli ke mně někdo přistoupil a chytil mi vlasy, abych si je neušpinila.
"Je ti dobře?" zazněl Filipův hlas. Trochu jsem se zachvěla, ale to jsem mohla připisovat k tomu, že mi byla trochu zima. Nejistě jsem přikývla. Filip mě chytil okolo ramen a odvedl zpátky do auta. Ještě než jsme vyjeli, vypláchla jsem si pusu vodou, kterou mi podal David.
Dorazili jsme ke známému domu. Vystoupila jsem a zadívala se na popisové číslo 23. Potom mi sjel pohled k dřevěným dveřím, které se najednou rozlétly. Stála v nich ona. Oči uplakané, tvář bílou. Když se naše oči setkaly, vykulila oči. Když se vzpamatovala, rozevřela náruč a rozeběhla se ke mně. Já tam jen stála a zírala na ni. Přiběhla ke mně a začala mě mačkat v medvědím objetí. Až později jsem si uvědomila, že obě brečíme. Ochraptělým hlasem nás pozvala dál. Všichni jsme ji mlčky následovali do obýváku. Tam se se mnou podobně přivítal táta. Potom jsme usedli na sedačku.

Se slzami v očích jsem běžela do svého pokoje. Jenže už to nebyl můj pokoj. Místnost byla dočista prázdná. Usadila jsem se na místo, kde dříve bývala moje postel. Až tam jsem se rozplakala. Otevřely se dveře a do místnosti vešel Filip. Klekl si naproti mně a prstem mi nadzvedl bradu tak, abych se mu dívala do očí. Spatřila jsem v nich porozumění. Poposedl si ke mně blíž a najednou jsem se ocitla v jeho objetí. Přiléhavé tričko, které měl zrovna na sobě, krásně vonělo. A protože jsem mu ho nechtěla umokřit, přestala jsem plakat a pořádně se k němu přitiskla. Jeho srdce pravidelně tlouklo. Na můj vkus možná až moc rychle.
"Lepší?" zašeptal mi do ucha. Já se zmohla jen na slabé zašeptání slova ano. V jeho přítomnosti jsem se cítila… já nevím…nějak jinak. Jako bych se před nikým neschovávala a byla sama sebou.
"Tak pojď. Musíme ještě tvým rodičům nakukat, proč tu jsme. Jirka vždycky něco vymyslí. Minule jsme byli údržbáři." zasmál se a pomohl mi vstát.
"Už to nejsou mí rodiče." fňukla jsem a scházela dolů po schodech.
"Vždycky to budou tví rodiče. I když na tebe zapomněli. Protože ty na ně nikdy nezapomeneš." Přesně tak. Filip má pravdu. Vždy to budou mí rodiče.
Naproti schodům byly hlavní dveře, kterými jsem vyběhla ven. Už jsem je nechtěla vidět. A taky jak by Jirka vysvětloval, kde se tam vzala tak mladá údržbářka. Klíči, které mi půjčil Filip, jsem odemkla auto a nasedla do něj.
Seděla jsem tam a čekala, až se rozjedeme. Nemohla jsem pořád uvěřit, že už nemám rodiče. Já si sice pamatuji, na všechny zážitky z dětství, hádky, usmiřování, výlety…ale oni si to nepamatují. A nejen to. Nemají ponětí, že vůbec existuju. To bylo na tom to nejhorší. Kdybych je někdy potkala třeba ve městě, zavolala na ně "Mami, tati", asi by chtěli zavolat do ústavu. Na tenhle den nikdy nezapomenu. Na to, jak jsem stála v obýváku a dívala se, jak všechny moje fotky mizí. Všechny! Ach jo, už zase myslím špatně. Musím si pořád a stále dokola opakovat, že to jsou a vždycky budou moje rodiče.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nell | Web | 10. listopadu 2013 v 20:05 | Reagovat

Tak, a tímhle jsi mě totálně dostala.
Tohle byla nejkrásnější kapitola jakékoliv povídky, kterou jsem od tebe četla. Já nevím, bylo to takové jiné, tak moc se to blížilo nějakému profesionálnímu spisovateli. Ten konec... chce se mi brečet. To, jak Filip řekl, že to budou vždycky její rodiče, to je nádherné. A všechno je krásné, a smutné.
Já tuhle povídku fakt miluju!

2 Ann* | Web | 10. listopadu 2013 v 20:57 | Reagovat

Děkuju :)

A máš krásný obrázek k té povídce :)

3 Kath | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 20:59 | Reagovat

[1]: Strašně moc děkuji!! Snažím se psát vždycky nejlépe, jak to jde, ale ne vždy to tak vypadá. Jsem ráda, že se ti tak líbí!! :)
[2]: Ano, je od mrs.Fix a také se mi moc líbí! :)

4 Anne | Web | 10. listopadu 2013 v 21:52 | Reagovat

Ahoj!
Jako jednu z mých oblíbených blogerek jsem tě nominovala do Tagu. Je jen na tobě,jestli do toho půjdeš a pevně doufám, že se nezlobíš.. ;)
http://moje-tvorba.blog.cz/1311/liebster-award

-Anne

5 Hayley. | Web | 10. listopadu 2013 v 23:00 | Reagovat

Táto poviedka sa mi veľmi páči, je naozaj skvelá ^^ Teším sa na pokračovanie. A mimochodom, ten banner k poviedke je naozaj skvelý :)

6 Ronnie Sparks | Web | 11. listopadu 2013 v 11:28 | Reagovat

Povídka je moc pěkná :-)

7 Ter. | Web | 11. listopadu 2013 v 18:20 | Reagovat

Skvělé!!

8 Kath | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 20:18 | Reagovat

[4]: Už jsem nominovaná asi po 5, ale až bude čas, tak se do toho pustím :)
[5]: Moc děkuji! :) Ano, také se mi moc líbí - je od mrs.FIX :)
[6]: Děkuji :)
[7]: Děkuji :)

9 Kenzi | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 18:48 | Reagovat

Promiň, že komentuji aý tak pozdě :/ Četla jsme si to o výkendu, ale nedostala jsem se k tomu to okomentovat :/
Povídka se mi jednoznačně zamlouvá, i když jsem ji ze začátku moc nemusela :/ :D Odehraje se tam něco napínavého? zatím mi to příjde jen takové obyčejné, jako normální život upíra :D Rozhodně se těším na další díl :)

10 Kath | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 15:26 | Reagovat

[9]: To je v pořádku. Vždyť já do toho nikoho nenutím ;) Jsem ráda, že se ti začíná pomalu zamlouvat. Ano, zatím je příběh takový nenapínavý, ale mám v plánu trochu toho "vzrůša" a dobrodružství ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama