Poslední lov

20. června 2013 v 16:22 | Kath♥(Horalka) |  One shot
Obsah vytvořen cca 24.1.2012 v 09:05

Povídka je inspirovaná jedním obrázkem, který už bohužel nemám. Je to krátká povídka o mladé upírce. Konečně se dostáváme k fantasy povídkám. Ty já úplně miluju psát a nejvíc o upírech!! :)




Picture by: Lara
Story by: Kath♥(Horalka)
Category: One shot
Jmenuji se Victoria. Jsem upírka. Náš rod už od pradávna loví jen zvířata. Z lidí nepijeme, protože se nechceme prozradit, a protože jsme hodní upíři. Aspoň někteří z nás. Já ale ne! Upíři přeci neloví zvířata. Upíři mají lovit lidi. Já jediná chodím tajně v noci do města a zabíjím lidi na ulicích. Je to krásný pocit, sát někomu krev. Každá krev chutná nějak jinak. Mně nejvíc chutná chlapecká krev. Je taková slaďoučká a štiplavá.
Když se zakousnu do krku, krásně tam lupne a člověk je mrtvý. Potom ho jen tak někde pohodím. Vím, že je to nebezpečné, ale ještě na to nikdo nepřišel.
Dnes jsem se rozhodla jít trochu déle. Šla jsem si lehnout jako ostatní. Přišla za mnou matka.
"Victorie, včera jsi nebyla ve své posteli. Kde jsi byla?" zeptala se mě přísně.
"Šla jsem na lov." řekla jsem jí pravdu. Ale ona si myslela, že jsem byla na lovu jako každý jiný upír tady. Tudíž, že jsem lovila zvěř.
"Sama?" polekala se.
"Ano, sama. Nic se mi nestalo." ujistila jsem ji.
"To vidím, ale je to příliš nebezpečné." strachovala se dál.
"Já vím, matko, ale jsem snad už velká." řekla jsem otráveně.
"Slib mi, že už nikam nepůjdeš sama." přikázala mi.
"Slibuji." slíbila jsem jí a za zády udělala křížek. I když to nebylo nutné. Upíři nedodržují své sliby. Aspoň ne ti, kteří se živý stejně jako já lidskou krví. Ale to matka opět nevěděla. Měla by se o to začít zajímat. Jak to potom vypadá, když je její dcera zkušenější, než ona sama.
"Dobře, tak dobrou noc." rozloučila se a odešla.
Plížila jsem se opatrně a tiše, aby mě nikdo neslyšel. Když už jsem byla dost daleko, rozeběhla jsem se upíří rychlostí.
Za chviličku jsem stála uprostřed města. Zahlédla jsem zahalenou postavu a tak jsem se vydala k ní. Hrubě jsem ji otočila k sobě a vysmála se jí do obličeje. Byla to žena. Vypadala, že už dlouho nic nejedla ani nepila. Aspoň jí ušetřím trápení. Už jsem se nakláněla k jejímu krku, když v tom se vypařila. Ano, normálně zmizela. Nechápala jsem to. Najednou jsem na kotníku ucítila něco mokrého a slizkého. Podívala jsem se dolů a spatřila tam hada. Takže ona se proměnila, nevypařila se.
To si myslí, že se s nějakým hadem nevypořádám?? To mě teda dost podcenila. Jsem přece upír. Ale v tu chvíli jsem nějakou neviditelnou silou byla připoutána k zemi. Nemohla jsem se hýbat. Ten slizký had po mně lezl. Ucítila jsem strašnou bolest na hrudníku. U mých nohou začalo hořet. Celým tělem mi projela strašná bolest.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že umírám.
Měla jsem svou matku poslechnout a nikam nechodit.
Měla jsem poslechnout otce, když říkal, že je nebezpečné lovit lidi!

Měla jsem být poslušná a...
Tak co na ni říkáte?
Máte rádi upíry?
Máte rádi fantasy povídky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dommi ^__^ | Web | 20. června 2013 v 17:11 | Reagovat

dobrá :3 miluju upíry!! jinak mám novou přezdívku > dommi ^__^ tak si mě přepiš prosím:)

2 Nana Erruk | Web | 20. června 2013 v 18:34 | Reagovat

Je to krásný:)

3 Kei | Web | 20. června 2013 v 21:56 | Reagovat

Pro mě tentokrát nic moc ale to jen z toho hlediska že nesnáším upíry.. omlouvám se.. Mám ráda tvoje povídky protože jsou skvělý ale tyhle radši vynechám :)

4 Kath♥(Horalka) | E-mail | Web | 21. června 2013 v 8:10 | Reagovat

[1]: Děkuju :) Dobře :)
[2]: Děkuji :)
[3]: Dobře, to chápu, každý má rád něco jiného ;) Btw: Děkuji za upřímnost :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama